5 mýtů o útulcích pro zvířata

Co si ale člověk pomyslí, když o takovém útulku slyší nebo čte na sociálních sítích, novinkách? Většina lidí má v hlavě řady výběhů, napůl vyhladovělá a nemocná zvířata ve stísněných klecích, nekonečné sbírky na jídlo a léky. A někdo si myslí, že všechna zvířata se v útulcích cítí dobře a že si tam každý může vzít nalezenou (nebo znuděnou) kočku nebo psa. Co z toho je pravda? Pojďme se podívat na 5 nejčastějších mylných představ o útulcích pro zvířata.

• Mýtus č. 1. Zvířata v útulku jsou v pořádku.

Útulky jsou určeny především pro opuštěné, pouliční psy a kočky. Jejich přesun tam lze považovat za zlepšení životních podmínek. Se střechou nad hlavou, pravidelným stravováním, lékařskou péčí se život kříženců mnohonásobně zkvalitní a usnadní. Nemusí přežívat, bojovat o své místo pod sluncem. Život v dětském domově však nelze nazvat rajským ani pro culík bez domova. Výběhy jsou často umístěny na ulici, bydlí v nich 5-10 psů. Jsou nuceni snášet chlad, přelidněnost a ne vždy příjemné sousedství. Trampové bohužel nemohou počítat s kvalitní socializací a výchovou. Počet kurátorů a dobrovolníků v azylových domech je omezený. Na to, abychom se mohli věnovat všem svěřencům, komunikovat a učit základní povely, je prostě málo rukou.

Nejtěžší je to pro domácí chlupaté přátele rodiny. Bývalí majitelé by se neměli utěšovat nadějí, že kočka nebo pes připoutaní v útulku jsou v naprostém pořádku, že je o ně maximálně postaráno. Životní podmínky v útulcích jsou drsné, jídlo je na příděl a je spíše skromné. Navíc zde bude bolestně chybět komunikace a lidská pozornost k domácímu ocasu. V azylových domech jsou současně desítky, u některých dokonce stovky hostů.

Pro bývalé domácí psy a kočky je velmi těžké vyrovnat se se ztrátou rodinného tepla, komunikace s blízkými. Každý majitel by si měl pamatovat jednoduchou pravdu: jsme zodpovědní za ty, které jsme si ochočili. Pokud vás okolnosti donutí svého mazlíčka opustit, rozhodně se ho musíte pokusit osobně svěřit do dobrých rukou, najít mu nový domov a majitele. Dnes to není tak těžké udělat, díky sociálním sítím. Možná se někde mezi vašimi stovkami sledujících na Instagramu najde člověk, který právě teď hledá chlupatého přítele.

• Mýtus č. 2. Útulky jsou povinny přijímat zvířata opuštěná jejich majiteli.

Takové instituce mají plné právo odmítnout přijetí ocasatého nalezence. Všechny jsou určeny pro určitý počet obyvatel, není možné jejich počet navyšovat. Útulek by měl svým svěřencům vytvářet pohodlné podmínky pro život, poskytovat jim stravu a lékařskou péči. Často na to není dostatek finančních prostředků, protože příchozích psů a koček je vždy více než těch, kteří odcházejí do nového domova.

• Mýtus číslo 3. V útulcích jsou držena pouze nemocná zvířata.

Rodokmen i outbred, velký i malý, chlupatý a hladkosrstý, nemocný i zdravý. V útulku můžete potkat kohokoli z výše uvedených. Všechny jsou jiné. Každý je v útulcích ne z vlastní vůle. Každý hledá nový domov, chce se dostat do milující rodiny. Nemocná zvířata v útulcích skutečně jsou, ale není jich naprostá většina. Je jim poskytnuta lékařská péče, všechna zvířata jsou ošetřena proti parazitům, sterilizována a dostávají potřebná očkování. Kurátoři sledují stav domácího mazlíčka, který vyžaduje zvláštní péči. Právě takovému člověku je možné a vhodné klást otázky o fyzickém a psychickém stavu konkrétního zvířete.

• Mýtus č. 4 Dary a pomoc se do azylových domů nedostanou.

Realita je taková, že útulky často žádají o pomoc, protože chovat velké množství zvířat vyžaduje impozantní množství peněz. Téměř každá taková instituce má svůj vlastní web nebo stránku na sociálních sítích. Při čtení žádostí o nákup potravin, léků nebo pomoci všemi možnými penězi může člověk pochybovat: dostane se částka k adresátovi?

Dnes není těžké si ověřit, zda jste opravdu pomohli alespoň jednomu pejskovi s nelehkým osudem. Útulky oceňují svou pověst a zveřejňují zprávy o tom, co bylo zakoupeno za charitativní příspěvky. Jaké věci, jídlo, hračky dostali od sympatizantů.

Můžete zdarma pomoci útulku tím, že přijdete na procházku a popovídáte si s caudaty, kterým tak chybí lidská komunikace. Pokud se vám nechce převádět peníze, můžete si potřebné věci, jídlo a hračky pro chlupaté nakoupit a přinést osobně s tím, že na webu instituce nebo u dobrovolníků předem upřesníte, jak je lepší pomoci.

• Mýtus číslo 5. Každý může jen tak přijít do útulku a vzít si zvířátko.

Práce útulku je zaměřena na to, aby jeho obyvatelé našli nový pohodlný domov, milující majitele a už se nikdy neocitli na ulici. Každý, kdo přijde hledat čtyřnohé zvíře, absolvuje dotazník a pohovor s kurátorem. Sirotčinec se musí ujistit, že úmysly této osoby jsou čisté.

Weby útulků často neuvádějí ani jeho přesnou adresu, takže se tam bezohlední lidé nemohli dostat. Například házet zvířata. To je bohužel častý příběh, kdy u dveří útulku zůstala krabice s koťaty nebo uvázaný pes. Ale pro lidi, kteří si upřímně chtějí najít nového přítele, jsou dveře útulku otevřené. Stačí kontaktovat instituci předem. K dispozici je rozvrh návštěv.

Zvířecí útulky mohou vyvolat spoustu otázek. Abyste pochopili, co je zde pravda a co je mýtus, je lepší útulek alespoň jednou osobně navštívit. Přeci jen je lepší jednou vidět na vlastní oči, než 10x číst o útulcích na internetu. Vyberte si útulek nejblíže, domluvte si návštěvu předem. Vezměte s sebou malý chutný dárek pro svého čtyřnohého přítele. Takový výlet vám nejen odpoví na vaše otázky, ale také rozšíří vaše obecné obzory. Užij si výlet!