Od psa bez domova k hrdinovi: příběh záchranářského psa

Přemýšleli jste někdy, jak žijí záchranáři? Tick, německý ovčák z Fort Wayne v Indianě, pracuje v týmu pátracích a záchranných psů s názvem Indiana Search and Response Team.

Osudové setkání

Thickeho osud byl zpečetěn, když ho policista z Fort Wayne Jason Furman našel na okraji města. Když uviděl Tick, německý ovčák jedl z odhozené tašky rychlého občerstvení.

Ferman říká: „Vystoupil jsem z auta, párkrát cvakl rty a pes běžel mým směrem. Přemýšlel jsem, jestli se nemám schovat do auta, ale řeč těla psa mi řekla, že to není hrozba. Místo toho ke mně pes přišel, otočil se a sedl si na mou nohu. Pak se ke mně začala naklánět, abych ji pohladil."

V té době už měl Ferman zkušenosti s prací se psy. V roce 1997 začal cvičit svého prvního záchranářského psa. Tento pes pak odešel do důchodu a později zemřel. "Když jsem přestal trénovat, začal jsem být ve stresu, byl jsem podrážděný a měl jsem pocit, že mi něco chybí." A pak se v jeho životě objevil Tick.

Než přivedl psa do útulku, Ferman se psem provedl několik malých zkoušek s použitím psích pamlsků, které měl v autě. "Na informační list jsem si poznamenal, že pokud nemá čip a nikdo si pro něj nepřijde, tak bych ho rád vzal s sebou." Pro německého ovčáka si skutečně nikdo nepřišel, a tak se jejím majitelem stal Ferman. „Začal jsem trénovat Tic a moje hladina stresu drasticky klesla. Našel jsem to, co mi chybělo, a doufám, že už nikdy nebudu muset projít takovou změnou.“ A tak 7. prosince 2013 Thicke obdržel od ministerstva vnitřní bezpečnosti státu Indiana certifikaci služebního psa K-9, aby hledal živé pohřešované.

Tick ​​výzvu přijímá

22. březen 2015 začal jako každý jiný den ve Fermanově životě. Cestou do práce mu zavolal důstojník K-9, že přibližně v 18:30 zmizel 81letý muž s Alzheimerovou chorobou a demencí. Hovor přišel ve 21:45. Muž byl oblečený pouze ve spodním prádle a pyžamových kalhotách a venkovní teplota se blížila bodu mrazu. I poté, co přivedli tým bloodhoundů policejního oddělení, potřebovali další pomoc a zeptali se, zda by Tick a ostatní psi z Indiana Search and Response Team mohli pomoci.

Ferman odvedl Thickeho ve službě a další bloodhound dorazil se svým pánem. Bloodhound začal pracovat s vůní hábitu pohřešovaného muže, který jí nabídl. "Později jsme se dozvěděli, že syn pohřešovaného muže také nosil toto roucho... A skončilo to tak, že jsme sledovali stopu našeho syna," řekl Ferman. — 

Jeli jsme na místo, kde policejní detektivové ztratili stopu a narazili na hasiče a dokonce i na ekologického pracovníka jedoucího na čtyřkolce. Doporučili provést vizuální analýzu území a kontrolu pomocí termokamery. Do pátrání byl zapojen i vrtulník, který oblast prohlížel ze vzduchu světlometem… Většina této oblasti byla obklopena velkými kanály se strmými svahy, které by jen těžko někdo vyšplhal, nemluvě o pohřešované osobě, která již se pohyboval s obtížemi. Zkontrolovali jsme břeh kanálu a pak jsme jeli po větru k místu, kde důstojník řekl, že ztratil stopu. Asi v 01:15 Tick krátce zaštěkal. Je vycvičený, aby zůstal s obětí a neustále štěkal, dokud se nepřiblížím. Byl jsem poblíž, a když jsem se dostal k oběti, ležel na boku na břehu mělké rokle, hlavou dolů k vodě. Odstrčil Tica od obličeje. Tic rád olizuje tváře lidí, kteří na něj nereagují.“

Jednaosmdesátiletý muž byl převezen do nemocnice a po několika dnech se vrátil domů. Manželka se zeptala, jestli si něco pamatuje.

Odpověděl, že si pamatuje psa, který mu olízl obličej.