Mýty a fakta o dominanci

Navzdory tomu, že kompetentní odborníci již dávno přestali považovat psy za uchazeče o roli zotročených lidstva, teorie o dominanci psů nad druhem Homo sapiens je stále vláčena armádou fanoušků.

Debra Horwitz, DVM, DACVB a Gary Landsberg, DVM, DACVB, DECAWBM věří, že lidé, kteří si chtějí vybudovat zdravý vztah se psy, o nich potřebují vědět více než zastaralé strategie zaměřené na „dobytí“ pozice „alfa jedince“. Výzkumy znovu a znovu prokázaly, že psi nám rozumí mnohem lépe, než my rozumíme jim.

Jaké mýty o „nadvládě“ psů jsou stále houževnaté a kazí životy lidem i domácím mazlíčkům?

Mýtus 1: Nenechte svého psa jít před vámi.

Zastánci teorie dominance jsou přesvědčeni, že jde-li pes napřed (a tím spíše, tahá-li za vodítko), znamená to, že si vás podrobil!

Skutečnost: Psi mohou tahat na vodítku z různých důvodů. Může to být touha hrát si, objevovat svět nebo komunikovat s příbuznými. Může to být naučené chování, které bylo posíleno. Nebo se pes možná snaží děsivé situaci vyhnout.

Způsob, jakým pes chodí na vodítku, nijak nevystihuje váš stav. Říká pouze, že jste psa nenaučili chodit na vodítku. Je to otázka učení, ne hierarchie.

Mýtus 2: Unavený pes je dobrý pes.

Skutečnost: Rozhodně je nutné dopřát svému psovi dostatek pohybu, aby vyhovoval jeho přirozeným potřebám a poskytoval obohacené prostředí. Nadměrné cvičení však může být škodlivé a vést k rozvoji kardiovaskulárních, respiračních nebo kloubních onemocnění. Zátěž by měla být volena individuálně, v závislosti na plemeni, věku, zdravotním stavu a preferencích psa. Fyzická aktivita by navíc neměla být omezována. Fyzická aktivita nezbaví psa nudy, ani „nevyléčí“ agresivitu, separační úzkost nebo fobie. Na světě je obrovské množství fyzicky vyvinutých psů, kteří projevují agresivitu! Je vaší odpovědností poskytnout psovi příležitost prozkoumat svět a dát mu intelektuální výzvu.

Mýtus 3: Měli byste projít dveřmi dříve než váš pes.

Skutečnost: Psa je třeba naučit slušnému chování: vyjít ven, když je o to požádán, a nevyhazovat lidi ze dveří. Dveře jsou ale lidský vynález, který psům standardně není příliš jasný. To je otázka výchovy a bezpečnosti, ne hierarchie. A neříká nic o respektu.

Mýtus 4: Měli byste jíst dříve než pes – to ukazuje, že jste „vůdce smečky“

Skutečnost: Psi si obvykle spojují to, že od vás dostane chutné sousto, se skutečností, že chování, které právě projevili, je žádoucí a přijatelné.

Pes může chtít kousek, který mu vložíte do tlamy, ale to nevystihuje jeho postavení v rodině. V každém případě jídlo dává psovi člověk a pes prostě nemůže jíst, dokud se tak nestane. Je jedno, jestli jíme před nebo po psovi.

Mýtus 5: Nenechte svého psa lézt na vaši postel nebo jiný nábytek.

Jako když dovolíte psovi vylézt na pódium, uznáte, že má stejné postavení, a sklopíte ten svůj v jejích očích.

Skutečnost: Ani psi, ani vlci nepoužívají eminenci k označení společenského postavení. Vysočina není nikdy spojena s vlčí soutěží. Psi nebo vlci si mohou vybrat ta nejpohodlnější místa k odpočinku. A pokud je nutné vystopovat oběť nebo nepřítele, vystoupí na pódium.

Otázkou je, chcete, aby váš pes spal na posteli, pohovce nebo židli? Je to bezpečné? Baví vás nebo nechcete na svém povlaku na polštáři najít psí chlupy? Toto je osobní rozhodnutí každého a záleží na vašich preferencích. Ale to nemá nic společného s hierarchií.

Mýtus 6: Pokud se svým psem navážete oční kontakt, měl by nejprve uhnout pohledem.

Skutečnost: Psi projevují podřízenost nebo strach tím, že odvracejí pohled. Domácí psi se naučili dívat se člověku do očí a to není spojeno s agresivními úmysly nebo dominancí. Pokud je pohled měkký, v takových chvílích člověk i pes produkují hormon náklonnosti – oxytocin.

Psi se také mohou naučit čelit člověku na povel. Naučte svého psa navázat oční kontakt na povel a můžete získat jeho pozornost v obtížných situacích.

Nesouvisí problémy s chováním a neposlušnost se snahou psa dominovat?

Ne.

Psi se nesnaží být pro lidi vůdcem. Prostě se s námi učí komunikovat, zjišťovat, co funguje a co nefunguje. Neustále se učí a vyvozují závěry na základě vašich činů. Násilné metody nedělají psa spolehlivým a sebevědomým.

Pokud člověk dbá na socializaci mazlíčka, používá pozitivní posilování, vyhýbá se trestům, nastavuje jasná pravidla, je jasný a důsledný, stane se pes výborným společníkem a členem rodiny.