Chování predátora v přírodě, který požírá jestřába a jeho přirozené nepřátele

Při pohledu na oblohu někdy můžete vidět fascinující let jestřába. Tato podívaná je dostupná téměř kdekoli v obydleném světě, protože její loviště se rozprostírají od jižní až po severní zeměpisné šířky. Každé území je vyplněno určitým druhem a v čeledi jestřábů je jich asi 50.

Skutečnost, že se tito ptáci objevují ve víře různých národů, je způsobena takovými vlastnostmi, jako jsou:

• Rychlost;
• šikovnost;
• hrdé držení těla;
• potrhané barvení peří;
• zlověstný pohled.

Navíc, kvůli jejich bleskové rychlosti při lovu a krvežíznivosti, bylo o těchto dravcích složeno mnoho přísloví.

Habitat

Jestřábi se usazují téměř všude, ale přednost při výběru místa pobytu dostávají dobře viditelná místa. Může to být jako les, pohoří nebo step. Hlavní je být více či méně vysoký strom, kde si můžete postavit hnízdo, přičemž je jedno, zda se jedná o jehličnatý nebo listnatý strom. Některé druhy jestřábů si hnízdo postaví jednou a používají ho, dokud se nezačne rozpadat. Jiní zařizují stavbu každý rok, přičemž se mohou lišit nekonzistentností, to znamená, že jeden rok budou větve úhledně naskládány, dno hnízda je pokryto mechem, další rok jsou větve nějak pohozeny a mech není ani vzpomínal.

Prozkoumejte své území z nejvyšší větve stromu, jestřáb pečlivě zajišťuje, aby okřídlení dravci nevletěli do země. Zároveň je loajální k ostatním zvířatům.

lov jestřábů

Letět vysoko nebo sedět na vrcholu stromu jestřáb je schopen vidět nejmenší hmyz na zeminemluvě o malých hlodavcích. Když oběť vystopuje, udělá bleskový pohyb – a kořist je v drápech. Vidět dravce vznášejícího se vysoko na obloze, hlodavce, drobné ptactvo, včetně domácích, které může ohrožovat, zažívá smrtelnou hrůzu a snaží se schovat.

Velmi často se lov provádí ze zálohya zaskočená oběť nemá absolutně žádnou šanci na záchranu. Lovu ale někdy brání vlaštovky rychlé, létající za jestřábem a upozorňující všechny potenciální oběti na blížící se nebezpečí. Když se objeví větší dravci, jestřáb často loviště opustí. Stahuje se i v případě napadení hejnem vran. Při útoku na dravce se občas k vránám připojí kavky a straky. V sevřeném hejnu se vrhnou na jestřába a v některých případech to pro něj může skončit špatně.

Jestřábští nepřátelé

Délka života těchto ptáků v přírodních podmínkách může dosáhnout 20 let, samozřejmě za předpokladu, že nejsou napadeni jinými predátory. Kdo jí jestřáby? Mezi těmi, kteří chtějí jíst jestřábí maso, jsou hlavní větší predátoři. Každý z nich bude rád jíst ptáka, ale chytit opeřeného dravce není tak snadné.

Není tolik hlavních nepřátel, jsou to:

• Vlci a lišky. Mají trpělivost lovit po dlouhou dobu a čekat na správný okamžik k útoku.
• Výr a sovy. Tito noční ptáci vidí perfektně ve tmě, takže jsou docela schopní sledovat ospalého jestřába a nechat ho jíst.

Ostatní predátoři pro něj ale mohou představovat hrozbu. Jestřáb je mazaný pták a než přiletí do hnízda, zavětří, kruhy nad stromy, zamlžující stopy, aby ostatní šelmy nevystopovaly polohu hnízda. Ne vždy tento manévr pomůže, a tak může vletět do hnízda zdevastovaného drobnými predátory. Ale i zde je třeba být ve střehu, protože někteří masožravci mohou na jestřába čekat v jeho bývalém domově.

Jestřáb si musí dávat pozor i na větší dravce. V jestřábí rodině nepohrdnou ani pojídáním příbuzných. Opeřeným šelmám se daří ve vzájemném požírání. Silnější mláďata v hnízdě, zejména s nedostatkem potravy, mohou dobře jíst slabé malé příbuzné. Za nepříznivých okolností pro samce může sloužit jako potrava pro větší samici. To znamená, kdo je slabší, je sežrán.

Při pronásledování kořisti se jestřábi mohou chovat bezohledně a nevšímat si překážek v cestě. Proto mohou dobře narazit do stromu nebo budovy, která jim stojí v cestě. A padlý a zraněný pták se stává snadnou kořistí každého dravce.

Pro jestřába je nemožné relaxovat a tím spíše na zemi, protože kromě různých predátorů existují i ​​hadi, kterým se také nebrání hodovat na lahodném ptáčkovi. Pokud je pták zraněn nebo uhynul, okamžitě se objeví milenci a hodují na mrtvém ptáku, například supech.

Největší nebezpečí pro jestřáby představuje člověk. V polovině 20. století lidé vyhlásili pronásledování jestřábů, protože se věřilo, že přispívají k vyhynutí některých druhů ptáků, které lidé loví.

Postupně to lidstvo začíná chápat jestřáb – příroda spořádaná, bez jeho existence bude narušena rovnováha ekologie. Jeho kořistí se totiž nejčastěji stávají ti ptáci, na jejichž ulovení vynakládá jestřáb málo síly a energie, tedy ranění nebo nemocní. Dravci navíc regulují počet hlodavců na polích. Hodnota jestřábů v ekosystému je obrovská.

A je velmi důležité neztratit tento neocenitelný výtvor přírody – dravce!