Podle zákonů vlčí smečky…

Jaké mýty nebyly vynalezeny o vlcích! Strašná bestie, která jen přemýšlí, jak roztrhat a sežrat všechny kolem, a v hejnu vládne železná disciplína a strach z nadřízeného. Realita s nimi však, jak ukazují studie, nemá nic společného dotčeno. Podle jakých zákonů žije vlčí smečka?

Foto: vlci. Foto: pixabay.com

skutečná rodina

Lidé se vždy báli a nenáviděli vlky. Například během sovětské éry byl vlk považován za „nežádoucí druh“, téměř parazitický. Bojovali s ním nejbarbarštějšími metodami, chtěli ho úplně vyhubit. Ale navzdory tomu jsou vlci druhy s největším stanovištěm. A to vše díky jejich neuvěřitelné inteligenci a schopnosti spolupracovat.

Vědci, kteří studují vlky, mají k těmto predátorům hluboký respekt. A mluví o nich nejčastěji jako o lidech, kteří s námi neustále objevují paralely (bohužel ne vždy ve prospěch typu Homo sapiens).

Vlčí smečka je skutečná rodina, v plném slova smyslu. Zpravidla se skládá ze tří věkových skupin:

• Dospělý pár jsou vlci, kteří se rozmnožují. Tito lidé jsou někdy označováni jako alfa jedinci.
• Pereyarki – adolescenti ve věku 1 – 2 roky.
• Zisky, případně štěňata – vlčata do věku 1 roku.

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení neexistuje v rodině vlků lineární hierarchie. Ano, existuje hlavní pár, ale vlčí smečka má složitou strukturu rolí, ve které jiná zvířata mohou občas hrát důležitější roli než vůdci. 

Každý přebírá funkci, kterou může vykonávat lépe než ostatní, a rozložení funkcí hraje v životě smečky klíčovou roli.

A ve vlčí rodině hrají obrovskou roli osobní vazby mezi jednotlivými členy smečky.

Na fotografii: smečka vlků. Foto: wikimedia.org

Členové smečky se v průběhu roku přeskupují. Mohou chodit ve skupinách i jednotlivě, ale to neznamená, že se smečka rozpadla. Když totiž ráno odcházíte do práce, znamená to, že už nejste součástí vaší rodiny? Stejně tak vlci: dokážou podnikat poměrně dlouhé vzdálenosti a pak se vrátit ke zbytku rodiny.

Vytí je způsob, jakým vlci komunikují. Když se například členové smečky rozejdou, vyjí, aby pochopili, kde se kdo z nich nachází. Mimochodem, vlci na měsíc nevyjí – jen zvednou hlavu, protože se skloněnou hlavou výt nelze.

Láska k životu

Vlci jsou věrní manželé. Pár je tvořen na celý život a samec se aktivně podílí na péči o potomstvo a odchovu mláďat. Ke zradě mezi vlky nikdy nedojde a za žádných okolností.

Foto: vlci. Foto: www.pxhere.com

Navíc, i když vlk hraje v rodině dominantní roli, samice, která má malá mláďata, se stává poměrně agresivní a na svého manžela velmi náročná. Vlk jí tedy neúnavně vláčí potravu a teprve poté, co se nasytí, nakrmí mláďata a začne si dělat zásoby, může volně dýchat a konečně se sám najíst a odpočinout si.

Malé děti – malé potíže

Vlčata se rodí na jaře a do 4 měsíců neopouštějí tzv. „centrum“ – střed území smečky. V této době komunikují pouze se svými rodiči a dokonce prakticky nevidí své starší bratry a sestry, kteří odcházejí bydlet na okraj lokality.

Na podzim, kdy jsou pereyarki opět povoleni ke krbu, se seznamují s dětmi. A v zimě celé hejno opět ostře ovládá celé území pod jejich jurisdikcí. Ale mladší generace (vlčátka do 1 roku) se chová nesmírně rozvážně a obezřetně, děti se bojí všeho nového a neznámého.

Zajímavý fakt: Vlci lesní mívají ve vrhu více samců než samic.

Foto: flickr.com

Ach ti teenageři!

Pokud jsou vlčata plachá a opatrná, teenageři (pereyarki) jsou tak zvědaví a dokonce i trochu lehkomyslní. Jsou připraveni strčit nos kamkoli, všude, kam spěchají jako první. A pokud jste viděli vlka stát v lese a pozorně si vás prohlížet – s největší pravděpodobností jde o zvědavého teenagera, který poznává svět.

Na jaře, když se rodí nový odchov, jsou roční přelétavky vyháněny z ohniště na okraj lokality, kde se chovají v mládežnických skupinách i jednotlivě.

Foto: flickr.com

Mimochodem, kopytníci, kteří žijí na okraji vlčího území, zažívají větší stres než ti, kteří žijí poblíž vlčího doupěte. To je vysvětleno jednoduše: pokud dospělí vlci loví rozvážně, nepronásledujte oběť dlouho, abyste zbytečně neplýtvali energií (pokud se vám ji nepodařilo chytit hned, pak je lepší hledat přístupnější kořist), pak se přelétači nechají unést a ve vzrušení mohou potenciální oběť pronásledovat dlouhou dobu. 

Efektivita jejich úsilí je však nízká. Obecně lze říci, že úspěšný lov vlků je přibližně 30 % všech případů, přičemž adolescenti častěji žebrají o potravu od dospělého páru, než přispívají ke společné věci, takže spíše nejsou pomocníky, ale přítěží.

Ale každé selhání vlka je pro oběť zážitkem navíc, takže teenageři nevědomky učí kopytníky, aby byli rozvážnější a opatrnější. A jsou nuceni bydlet blíže k ohništi – s dospělými vlky jsou divočáci, losi a srnci klidnější než s neposednými pereyarki.

Kontinuita generací

Poté, co dospějí, pereyarki často odcházejí hledat partnera a vytvořit si vlastní rodinu. Stává se však, že mladá vlčice, která si našla „manžela“, přijde porodit vlčata do rodičovského krbu. A když pak bývalý dospělý pár zestárne a třeba vlčice zemře, nastoupí na místo vůdců mladý pár. A postarší vlk zůstává dožívat svůj život po boku mladých v roli dědečka.

Jsou-li v hejnu dvě chovné samice – např. matka s dcerou, která si samozřejmě najde „manžela“ bokem, pak se říje staršího rodičovského páru posouvá do dřívější doby než u mláděte. Nestane se tak, že by dvě samice najednou „udeřily hormony do hlavy“ a je možné předejít konfliktům.

Ale dvě dospělé samice v hejnu jsou extrémně vzácné. Koneckonců, pokud vlci během konfliktů projevují agresivitu více než se snaží používat zuby, pak pokud se dvě samice potýkají, bude to katastrofa. Často se proto stává, že ve smečce jsou dva dospělí vlci než dvě dospělé vlčice.

Foto: flickr.com

nejvyšší hodnotu

Vlci se dojemně starají o mláďata a vlčata mají ve smečce status nedotknutelnosti. Pravda, je tu jedno upozornění – pokud lovci najdou vlčata, dospělí vlci novorozená štěňata nechrání: život dospělého vlka „stojí“ více.

To však neznamená, že vlci nejsou schopni výkonu pro druhého. Altruismus je věc, kterou nevymyslel člověk. Vlci jsou připraveni udělat hodně pro každého člena smečky, včetně boje a obětování sebe sama.

Smyslem života vlků je vztah k sobě navzájem, hodnota rodiny. Pokud je jeden z členů rodiny zabit, je to pro zbytek tragédie a upřímně truchlí.

Profesor, výzkumník vlků Yason Badridze na jedné ze svých přednášek řekl, že člověk přišel s 10 přikázáními, která neustále porušuje, ale vlci jsou v tomto smyslu jiní než my – jejich zákony jsou posvátně respektovány. A pokud agresivita jednoho jedince překročí normu, sjednotí se proti tomu celé společenství a takový jedinec si nenajde partnera, čímž se tyto geny nebudou předávat dalším generacím.

Foto: pixnio.com

Vlčí oddanost dobře ilustruje jeden případ.

Pár vlků bylo nahnáno pomocí vlajek. Byli obklíčeni a pak se ukázalo, že v platu nebyli žádní vlci… ne. A když stopy začaly „číst“, co se stalo, ukázala se úžasná věc.

Samec přeskočil vlajky, ale samice zůstala uvnitř. Vlk se vrátil k platu, „rozmlouvali“ a znovu skočil – ale vlčice se neodvážila. Pak se samec prokousal provazem a praporky spadly na zem ve vzdálenosti asi půl metru od sebe, ale samice se stále neodvážila opustit žold. A vlk vzal konec provazu do zubů a odtáhl vlajky stranou, čímž uvolnil širší průchod, načež byli oba zachráněni.

Vlci však uchovávají mnohem více tajemství a záhad. A přestože lidé a vlci žili vedle sebe tisíce let, stále víme o těchto úžasných šedých predátorech velmi málo.

Možná, že když v sobě najdeme moudrost, jak překonat dávné předsudky vůči úžasným, nejchytřejším zvířatům, překvapí nás nejednou.