Jak se psi „učí“ rozumět lidem?

Vědci zjistili, že psi jsou schopni porozumět lidem, zejména lidským gestům. Můžete si to ověřit hraním diagnostické komunikační hry se svým psem. Tato schopnost odlišuje psy i od našich nejbližších příbuzných – lidoopů.

Jak si ale psi tuto schopnost vyvinuli? Tuto otázku si položili výzkumníci z celého světa a začali hledat odpověď.

Pokusy se štěňaty

Nejzřejmější vysvětlení se zdálo být, že psi tím, že trávili spoustu času s lidmi, hráli si s námi a pozorovali nás, se nás prostě naučili „číst“. A toto vysvětlení vypadalo logicky, pokud se experimentů účastnili dospělí psi, kteří skutečně dokázali vyřešit problémy s komunikací díky „létání“.

Aby vědci tuto hypotézu ověřili, rozhodli se experimentovat se štěňaty. Byli podrobeni stejným testům jako dospělí psi. Studie se účastnila štěňata ve věku 9 až 24 týdnů, přičemž některá z nich žila v rodinách a navštěvovala výcvikové kurzy a některá ještě nenašla majitele a měla s lidmi málo zkušeností. Cílem tedy bylo zaprvé pochopit, jak dobře štěňata rozumí lidem, a zadruhé určit rozdíl mezi štěňaty s různými zkušenostmi s člověkem.

Štěňata ve věku 6 měsíců měla být mnohem šikovnější než štěňata ve věku 1,5 měsíce a někdo, kdo již byl „adoptován“ a absolvoval výcvikové kurzy, by člověku rozuměl mnohem lépe než štěně, které roste jako tráva podél cesty.

Výsledky studie vyvolaly mezi vědci velké překvapení. Původní hypotéza byla rozbita na kousky.

Ukázalo se, že 9týdenní štěňata jsou ve „čtení“ gest lidí docela efektivní a je jedno, zda žijí v rodině nových majitelů, kde jsou středem pozornosti, nebo teprve čekají na „ přijetí".

Později se navíc ukázalo, že i štěňata ve věku 6 týdnů perfektně rozumí lidským gestům a navíc umí jako vodítko použít neutrální fix, který nikdy předtím neviděla.

To znamená, že „úlet hodin“ s tím nemá nic společného a nemůže sloužit jako vysvětlení úžasné schopnosti psů rozumět lidem.

Pokusy s vlky

Poté vědci předložili následující hypotézu. Pokud je tato vlastnost charakteristická již pro malá štěňata, možná je to dědictví jejich předků. A jak víte, předkem psa je vlk. A tak tuto schopnost musí mít i vlci.

To znamená, že pokud mluvíme o 4 úrovních analýzy navržené Niko Tinbergenem, namísto původní ontogenetické hypotézy vědci přijali hypotézu fylogenetickou.

Hypotéza nebyla bezdůvodná. Koneckonců víme, že vlci loví společně a jako smečkoví zvířata a predátoři přirozeně rozumějí jak sobě navzájem, tak „řeči těla“ svých obětí.

I tuto hypotézu bylo potřeba otestovat. K tomu bylo nutné najít vlky. A vědci kontaktovali Christinu Williamsovou, která pracovala ve vlčí rezervaci The Wolf Hollow v Massachusetts. Vlci v této rezervaci vychovali lidé jako štěňata, takže člověku naprosto důvěřovali a ochotně s ním komunikovali, zejména s „vlčí chůvou“ Christinou Williams.

S vlky byly prováděny různé varianty diagnostické hry na komunikaci (pochopení gest). A při vší toleranci těchto vlků vůči lidem experimenty ukázaly, že zcela nedokážou (nebo nechtějí) „číst“ lidská gesta a nevnímají je jako náznak. Při rozhodování se vůbec nezaměřovali na lidi. Ve skutečnosti jednali stejně jako lidoopi.

Navíc, i když byli vlci speciálně vycvičeni na „čtení“ lidských gest, situace se změnila, ale vlci se ke štěňatům stále nedostali.

Možná je skutečností, že vlci obecně nemají zájem hrát lidské hry, mysleli si vědci. A aby to otestovali, nabídli vlkům pexeso. A v těchto testech prokázali šedí predátoři skvělé výsledky. To znamená, že nejde o neochotu komunikovat s člověkem.

Takže hypotéza genetické dědičnosti se nepotvrdila.

Jaké je tajemství psa?

Když první dvě hypotézy, které se zdály nejzjevnější, selhaly, položili vědci novou otázku: kvůli jakým genetickým změnám na cestě k domestikaci se psi odchýlili od vlků? Koneckonců, evoluce udělala svou práci a psi se skutečně liší od vlků – možná je to úspěch evoluce, že se psi naučili chápat lidi způsobem, který žádný jiný živý tvor nedokáže? A díky tomu se z vlků stali psi?

Hypotéza byla zajímavá, ale jak ji otestovat? Nemůžeme se přece vrátit o desítky tisíciletí zpět a projít celou cestu domestikace vlků znovu.

A přesto byla tato hypotéza testována díky vědci ze Sibiře, který 50 let prováděl experiment na domestikaci lišek. Právě tento experiment umožnil potvrdit evoluční hypotézu o původu schopnosti psů sociální interakce s člověkem.

Jedná se však o poměrně zajímavý příběh, který si zaslouží samostatný příběh.

Číst dál: Domestikace psů aneb jak lišky pomohly odhalit obrovské psí tajemství